Vyrazit na nafukovací kánoi mezi piraně do Amazonie? Nemyslitelné. Ovšem to byste se nesměli jmenovat Markéta Hanáková.
Výpravě se podařilo úspěšně sjet 220 km dlouhý úsek řek Zuid a Lucie v naprosto liduprázdné džungli. V okamžiku, kdy čtyři dobrodruzi odrazili s kánoemi od břehu, nebylo už cesty zpět a skupině nezbylo nic jiného, než dojet do cíle.
Sjížděli to 11 dní a kromě max. tří dnů, kdy byl olej, museli překonat úseky WW4, spoustu peřejí a vln, které měly mnohdy více jak metr. Byli bez jakékoliv pomoci zvenčí a odkázáni jen sami na sebe.
Byla to fakt asi nejbláznivější akce, do které Markéta a spol. zatím šli. Mnohdy si za velmi silné zážitky mohli sami. Ano, udělali se hned třikrát a kvůli své blbosti hned třetí den utopili mačety a tím se ocitli v džungli prakticky beze zbraně.
První noc nemohli najít žádné místo na spaní, a tak si ustlali přímo na velkých stopách od pumy. Jinou noc se jim zase vytrvale dobýval do stanu kajman, protože zabivakovali na jeho oblíbeném místě.
A do toho pro ně naprosto neznámý vodní terén. Když už po několikáté měli před sebou ohromné peřeje, chtěla Markéta vystoupit. Jenže nebylo jak. Všude se valily hektolitry vody. A když po několika náročných dnech v peřejích už zase slyšeli ten děsivý zvuk valící se vody a hladina před nimi byla o pár metrů zase níž, věděli, že je zase čeká v lepším případě pěkná divočina…